Proč říkám věci jinak, než je cítím

Úryvek z e-booku Tělo darem:

(První odstavec navazuje na předchozí kapitoly, v krerých popisuji chápání svého smyslu života. Proto možná nebude pro všechny srozumitelný. Celý obsah je však volně k dispozici. Na konci článku zjistíte, kde.)

A teď už k jádru věci. 💚☀️

Máme za sebou dlouhý proces poznávání. Všechno, co jsme kdysi prožili obsahujeme v sobě. Postupem času energie proti životu, které se skrze nás projevují došly k sebereflexi. Teď víme, co je dobré a co je špatné.

Můžeme si to představit na konkrétní situaci. Někdo je rozhněvaný, že dítě neposlechlo, ale teď už chápeme, že není pro nikoho prospěšné si svůj vztek vybíjet na bezbranné bytosti. Energie proti životu tu došly k poznání a pochopení. Stane se tedy, že si daný člověk rozumem uvědomuje špatnost svých pocitů touhy dítě ovládnout a nutit ho jednat způsobem pro něj výhodným, ale nad vlastními emocemi nemá kontrolu.

Emoce totiž z minulého prožívání zůstávají a energie proti životu jsou tedy stále naší součástí. Tento rozkol může způsobovat, že se začneme cítit v kleštích, můžeme mít pocit, že před sebou a svými pocity nemáme kam utéct. Protože stopy již prožitých emocí z minulosti v sobě máme a podobné situace, které jsme kdysi prožívali, nám situace emocemi vzpomínku oživí. To způsobí, že máme vnitřní vztek, ale navenek se snažíme rozumem ovládnout.

Pokaždé, když dojde k podobné scéně, tlak vzrůstá. Vzrůstá právě díky rozporu mezi skutečnou negativní emocí, kterou v sobě máme a rozumem, že se takto projevovat nechceme. Zároveň nemáme sílu vlastní vůle, abychom na základě rozumového rozhodnutí mohli emoci propustit.

Máme rozum k uvědomování a city k pochopení, proč se nám to děje. A toto už jde dohromady. Rozumem si to můžeme uvědomit a díky citům procítit a pochopit.

Proč tedy říkáme věci jinak, než je cítíme? Protože jsme vývojem došli k vlastní sebereflexi. Rozum (svědomí) se snaží zabraňovat ,,špatné“ emoce projevovat. Tento rozkol vytváří nepravdu v našich životech. Vytváří to, že se nemůžeme chovat přirozeně. Kdybychom se začali chovat autenticky – v souladu s vnitřními emocemi, vycházeli by z našich úst často velmi zraňující slova. A protože to víme, dusíme to v sobě. Nechceme takoví být, chceme být lepší než to, co v nás je.

Víme to, ale máme to v sobě. To uvnitř vytváří konstantní tlak. A dlouhodobé chování v tlaku může způsobit, že se tlak z energetického pole bytosti propíše až do fyzického těla, což má za následek nejen psychický rozpor, ale i fyzickou bolest nebo nemoc.

Celý obsah osobního příběhu je k dispozici ve Fb skupině Tělo darem. Odkaz na Fb skupinu naleznete na úvodní stránce webu.

Též v e-booku nahlédnete do mých duševních procesů a jak s nimi nakládám.